TIPY NA VÝLETY

Něco málo doporučení kam se vydat ....

Šumavské obce

Modrava - leží v samém centru Národního parku Šumava na soutoku tří potoků Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra. Je tvořena třemi původními osadami: Modrava, Filipova Huť, Vchynice-Tetov.Modrava byla původně dřevařská osada. V hlubokých lesích v okolí byla koncem 18. století zahájena intenzivní těžba dřeva. K jeho dopravě do vnitrozemí plavením byl vystavěn Vchynicko-Tetovský kanál, který odbočuje z řeky Vydry jen kousek před Modravou. Jeho délka je 14,4 km, koryto je místy široké až 5 metrů a zčásti vyzděné. Dodnes se na několika místech dochovaly původní klenuté kamenné mosty - např. V Rechli vede přes Vydru unikátní 72 metrů dlouhý dřevěný hradlový most. Na mnoha místech jsou zbytky vyzděného koryta.V obci jsou řídce rozesety po krajině typické šumavské domky, kterým dominují sedlové střechy. Dominantou obce a kulturní památkou je Klostermannova chata, která slouží jako rekreační zařízení. Název chata dostala po zesnulém spisovateli Karlu Klostermannovi, který svou tvorbu zasvětil krásám Šumavy. Na břehu Roklanského potoka v Modravě stojí nemovitá kulturní památka Binertova pila, která v historii sloužila jako pila na rezonanční dříví z kterého se vyráběly hudební nástroje. Do současnosti se zachovala pouze část pro ukládání a sušení vyrobeného materiálu, která slouží jako rekreační zařízení.Území jižně a západně od Modravy vyplňují rozlehlé slatě, které nesou společný název Modravské slatě. Jsou největší přírodní rezervací Národního parku Šumava a v současnosti tvoří nejzachovalejší úsek středohor ve střední Evropě.V současné době je obec Modrava významným centrem šumavské turistiky. Je výchozím místem na pěší výlety např. k prameni Vltavy, na Poledník a k Tříjezerní slati. V blízkosti jsou také dvě naučné stezky Vchynicko-Tetovský plavební kanál a Proměna horské smrčiny na Březníku. Pro cyklisty jsou připraveny kilometry značených tras.V zimě tady najdete upravované běžecké tratě, které vedou podél Modravského potoka směrem na Březník, Černou Horu, Prameny Vltavy, Bučinu, Kvildu, Horskou Kvildu nebo podél potoka Roklanského směrem na Rybárnu, Tříjezerní Slať, Javoří Pilu, Poledník, Prášily, Rokytu a Srní. Většina lyžařských tras se strojově upravuje.

Horská Kvilda - Horská obec obklopená slatěmi. Obec je roztroušena po planině a jsou zde k vidění dřevěná rázovitá stavení, která jsou typická pro tuto oblast. Ves dříve žila dřevařstvím. Do zdejšího hostince zasadil spisovatel Klostermann začástek svého románu "V ráji šumavském". Při potoku jsou patrné větší sejpy. Od Horské Kvildy je pěkný výhled do údolí Hamerského potoka a na vrchy Otygl, Lišku a Přílbu.

Filipova Huť - je nejvýše položená šumavská osada, která se nachází v údolí Filipohuťského potoka na horských loukách mezi lesy ve slatinné oblasti Plání. Nyní je Filipova Huť částí obce Modrava.
Osada kolem sklářské huti na duté sklo byla založena v roce 1785. Po dokončení Vchynicko-tetovského kanálu v roce 1800 se začala obec spojovat s dřevařstvím. Sklárna v roce 1820 zanikla.
Kulturní památkou obce byla vyhlášena venkovská usedlost čp. 16, která má pozoruhodný a v Česku již málokde dochovaný zvýšený nájezd do stodoly. Dále se tady dochovala rázovitá stavení se zachovalými původními stavebními prvky.
Filipova Huť nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na druhou nejvyšší šumavskou horu - Roklan, kterému se také přezdívá Prsy Matky Boží. Filipova Huť je nástupním místem na rozsáhlou síť turistických, cykloturistických a běžkařských tras. Přímo v obci se lze napojit na běžecké tratě směrem na Kvildu, Modravu, Březník, Poledník aj.

Obec Borová Lada - leží v krásné části Šumavy, na trase mezi obcemi Horní Vltavice a Kvilda. Nedaleko Borových Lad se stéká Černý potok s Malou Vltavou a vytváří tak Teplou Vltavu.
Nejvíce navštěvovaným turistickým cílem je největší rašelinné jezírko v Čechách s názvem Chalupská slať. Na opačnou stranu míří kroky návštěvníků často k zaniklé osadě Knížecí Pláně při česko-německé hranici, ke znovu obnovenému hřbitovu a kříži v místech, kde stával kostel.
Vyhlídka - obec Borová Lada leží pod horou Vyhlídka (1068 mnm). Uprostřed ní je umístěna malá vyhlídková věž.

Šumavské slatě

Chalupská slať - leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borových Lad.
Ochrana je zde zaměřena zejména na řadu původních rostlinných druhů rašeliništních rostlin. Kolem jezírka a ve slati roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka, suchopýr pochvatý, aj. Na jezírku jsou plovoucí ostrůvky porostlé trsy rosnatky okrouhlolisté a dalších rostlin.
Rašeliniště je přístupné prostřednictvím Naučné stezky Chalupská slať, která vede po povalové chodníku k jezírku (1,3 ha), které je považováno za jedno z největších na rašeliništích vrchovištního typu. Na konci povalového chodníku byla vybudována vyhlídková plošinka, která otevírá pohled na rašelinní jezírko. Přístup do rašeliniště a na naučnou stezku je možný od parkoviště za Borovými Lady.

Jezerní slať - někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 -1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Svou rozlohou je čtvrtou největší slatí na Šumavě a jedním z nejstudenějších míst na našem území.
Převážnou část rašeliniště tvoří klečová forma borovice blatky a vzácná rašelinná květena. Žijí tady i některé vzácné druhy živočichů - např. myšivka horská a rejsek horský.
Nejjednodušší přístup k Jezerní slati je z turistického parkoviště u silnice II/169 z Kvildy (3km) do Horské Kvildy(2km). Od parkoviště vede přístupová cesta ke 120 m dlouhému povalovému chodníku. Na okraji rašeliniště se nachází dřevěná rozhledna, ze které je možné zhlédnout celou rozlohu rašeliniště i s dominantním vrcholem Antýgl v pozadí.

Tříjezerní slať o rozloze 19 ha se nachází asi 2,5 km severozápadně od obce Modrava, na pomezí katastrálních území Javoří Pila a Vchynice-Tetov I. Jde o ukázku typického šumavského vrchovištního rašeliniště, na kterém se vyskytuje mnoho vzácných rostlin. 250 m dlouhá okružní naučná stezka vede kolem tří rašelinných jezírek, podle kterých dostala slať jméno. Tříjezerní slať je nejmenší z celkem tří zpřístupněných rašelinišť na české straně Šumavy, Jezerní slať i Chalupská slať mají rozlohu přes 100 ha.

Modravské slatě jsou nejvýše položenou část Šumavských plání v pramenné oblasti řeky Vydry mezi Modravou a česko-německou státní hranicí. Jedná se o území rozkládající se v nadmořských výškách kolem 1000 metrů na návětrné straně Šumavy, kde panuje vlhké podnebí s vysokým množstvím srážek.[1] Modravské slatě se vyznačují četnými strukturovanými vrchovišti s mnoha jezírky a členitými nelesními plochami.[1] Na celém tomto území jsou rozsáhlé komplexy rašelinných smrčin a podmáčených smrčin.[1] Tyto komplexy jsou většinou obklopeny vrchovišti, které vše propojují ve větší rašelinné celky.[1] Modravská rašeliniště jsou povětšině svahová. Jsou zásobena převážně prosakující vodou a vodou z pramenišť na horním toku řeky Vydry.

Podle starých revírních map se na území Modravských plání nacházelo celkem 28 slatí.

Rokytská slať
Roklanská slať
Přední a Zadní Mlynářská slať
Šárecká slať
Novohuťské močály
Blatenská slať

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m. Je protáhlého tvaru a rozprostírá se ve směru východ - západ, uprostřed je zúžené. Je porostlé většinou smrky, zčásti klečí a jen místy je špatný luční porost. Uprostřed rašeliniště je několik malých jezírek, výměra slati je 102,01 ha, hloubka až 620 cm, odhadovaná zásoba rašeliny 1 341 000 m³.

Pramení zde Cikánský potůček, levostranný přítok Modravského potoka.

Bývalá státní přírodní rezervace Mlynářská (někdy též Rybárenská) slať - je dnes součástí I. zóny Národního parku Šumava a je vyhlášena klidovým územím. Rašeliniště je součástí komplexu Modravských slatí, největších a nejzachovalejších rašelinišť centrální Šumavy.
Chráněno je zde svahové rašeliniště porostlé klečí s výskytem některých druhů chráněných rostlin. Slať je také významným rezervoárem vody.
Veřejnosti není to místo přístupné. Pouze po jejím severním okraji vede červená turistická značka z Modravy k Prášilskému jezeru.

Šumavské vrcholy

Černá hora (německy Schwarzberg) je hora na Kvildských pláních v pohoří Šumava. Nachází se 5 km jihozápadně od obce Kvilda a 1 km od státní hranice s Německem.

Na vrchol Černé hory nevedou turistické stezky, ty procházejí pouze jejími svahy. Z Kvildy vede modrá značka k Pramenu Vltavy. Po jižním svahu Černé hory stoupá červená trasa č. 0250 od Pramene Vltavy na Modravu, která je součástí Šumavské pěší magistrály. Otevírají se z ní výhledy na poškozené lesy na úbočích Černé hory a Malé Mokrůvky, na Stráž, Roklan, ale také na vzdálenější Velký Javor a za ideální viditelnosti i na Alpy. Červená turistická stezka se také nejvíce přibližuje k vrcholu - turistický rozcestník Pod Černou horou (1270 m) je od něj 650 m. Pohodlnější přístup přímo na vrchol však nabízejí svážnicové cesty od severovýchodu, na něž se odbočí z modré turistické stezky.

Hora Poledník - Vrch nacházející na hranicích s Německem. Nejbližší česká obec jsou Prášily (7,9 km). Na jeho vrcholu stojí bývalý vojenský objekt s věží, která kdysi sloužila jako vojenská pozorovatelna a rušička. Dnes je z této věže rozhledna (1315 m n. m.). Poledník je též někdy nazýván Polední hora. Návštěvníkům se nabízí za dobrého počasí nádherný výhled prakticky na celou Šumavu a Bavorský les.

Roklan (německy Großer Rachel, česky někdy také jako Hora nad Roklí nebo Rokelská hora) je se svými 1453 m druhou nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa. Nachází se v centrální části německé strany pohoří nedaleko hranice jihozápadně od Modravy. Roklan se nachází v bezzásahovém území Národního parku Bavorský les a tvoří i jeho nejvyšší vrchol.

Na jižní straně je za dobré viditelnosti možné pozorovat panorama severních vrcholů Alp. Na východě je dobře viditelný Poledník, hrad Kašperk, Antýgl, masiv Boubín a vrchol Bobíku. Za zmínku stojí jistě také možnost zhlédnout komplex Modravských slatí, nepřístupného území, na něž se z vrcholu naskýtá úchvatný pohled. Na severovýchodě je vidět Rokytská slať, východně pak mezi soušemi vystupují zelená klečová pole Novohuťských močálů.

V dnes nepřístupném území Modravských slatí se nachází mj. několik bývalých nádrží na plavení dřeva, jedna z nich je Roklanská nádrž, která je protržená a zarostlá vegetací. U ní stávala Roklanská chata, která sloužila k odpočinku do druhé světové války, kdy kolem chaty a Roklanské slatě ještě vedla turistická stezka.

Na úpatí hory se nachází Roklanské jezero ledovcového původu, nad nímž je umístěna vyhlídka a Roklanská kaple.

Malý Roklan - hora má tvar hřbetu táhnoucího se ve směru jihovýchod-severozápad, na kterém se 900 m severozápadně od hlavního vrcholu nachází i druhý vrchol s názvem Malý Roklan (Kleiner Rachel), vysoký 1399 m. Oba vrcholy odděluje poměrně mělké sedlo.

Tetřev (německy Hanifberg, od toho zkomoleně česky místními obyvateli Hanišperk[) (1260 m) patří mezi šumavské hory s nadmořskou výškou nad 1200 metrů. Je nejvyšším bodem Modravských plání. Vrchol Tetřeva je situován asi 2200 metrů vzdušnou čarou západně od centra Kvildy a asi 2600 metrů vzdušnou čarou jihovýchodně od Filipovy Hutě. Na severní straně je úpatí Tetřeva ohraničeno silnicí Modrava - Filipova Huť - Kvilda. Na jižní straně přechází úpatí Tetřeva do sedla (zhruba v nadmořské výšce 1200 m) s Čertovým vrchem (1244 m). Na severozápadním svahu Tetřeva se nachází paseka s výhledem na Filipovu Huť, která pak níže přechází do chráněné I. zóny národního parku (Tetřevská slať). Východní svah hory (od jejího úpatí zhruba až do nadmořské výšky 1150 m) zaujímá chráněná oblast (vrchoviště) I. zóny národního parku (Prameniště nad Kvildou). Nejstrmější jsou svahy Tetřeva klesající ke všem východním stranám, naopak k jihozápadu klesá terén pozvolněji k již zmíněnému sedlu k Čertovu vrchu. Rozsáhlá mýtina na severním svahu Tetřeva umožňuje výhled (přes Březovou horu (1193 m)) na Sokol (1253 m) a dále pak na vzdálenější Huťskou horu (1187 m). Severovýchodním směrem se z vrcholu Tetřeva otevírá pohled na celou Jezerní slať, dvojici nedalekých plochých "kvildských tisícovek" (Lapka (1170 m), Orel (1182 m) a dále pak na vzdálenější Přilbu (1219 m).

Lapka (německy Diebstein, v překladu "Zlodějský kámen") (1171 m) patří mezi šumavské hory s nadmořskou výškou nad 1100 metrů. Vrchol tohoto kupovitého suku se nachází asi 820 metrů vzdušnou čarou severozápadně od centra Kvildy. Pro Kvildu je Lapka domovskou horou, neboť se převážná část domů této obce nachází na úpatí jihovýchodního svahu hory, který klesá ke Kvildskému potoku. Lapka je nedílnou součástí obce (na jeho svahu nad Teplou Vltavou je lyžařská sjezdovka).

Orel (1181 m) patří mezi šumavské hory s nadmořskou výškou nad 1100 metrů. Vrchol hory se nachází asi 1500 metrů vzdušnou čarou severovýchodně od centra Kvildy. Hora má plochý hřbet orientovaný přibližně severojižním směrem. Na západním úpatí tohoto hřbetu se nachází Kvildský potok, východní úpatí hřbetu lemuje potok Olšinka. Na severní straně hřbetu je možno nalézt spočinek pojmenovaný na mapách jako Hůrka (1158 m). Na jižní straně hřbet Orla vybíhá do (v mapách nepojmenovaného) vrcholu s nadmořskou výškou asi 1176 metrů. Orel je zalesněn smrčinou a neposkytuje kýžený výhled do kraje.

Zajímavá místa

Pramen Vltavy se nachází cca 5,5 km jihojihozápadně od obce Kvilda na Šumavě, 600 metrů od hranice s Německem. Místo je přístupné po asfaltové silnici, po modré turistické značce, nebo na kole po cyklotrase 1041. Uvedený pramen je však jen symbolické místo, voda je do kamenné studánky svedena dřevěným potrubím, které vede pod asfaltovou cestou. Skutečných pramenů je více a nacházejí se vysoko v nepřístupném terénu jihovýchodního svahu Černé hory (1315 m n. m.). Kolem pramene se nachází stejnojmenná přírodní památka Pramen Vltavy. Od roku 2004 stojí u symbolického pramene Vltavy socha od řezbáře Davida Fialy.

Od roku 2009 je přibližně 1,1 km od pramene otevřen nový hraniční přechod s Německem, Siebensteinkopf (Sedmiskalí), pojmenovaný po blízkém vrcholu stejného jména. Necelý kilometr od přechodu je možné dosáhnout bývalé nádrže na plavení dřeva Reschbachklause, odkud cesta pokračuje náročnou trasou až na Luzný.

Pivní hrnec

Při cestě z Kvildy do Borových Lad necelý kilometr za osadou Františkov silnice prudce zahýbá vlevo. Místo sice není označené, ale nelze ho minout. V zatáčce je zde silnice natěsnána mezi říčku a skalní masiv. Jedná se o úpatí Jánské hory, která vyrostla do nadmořské výšky 1.112 metrů. Tak vysoko ale není třeba se vydávat. Na konci zatáčky lze objevit vyšlapanou lesní pěšinku, po které mírným stoupáním asi po sto metrech objevíme zajímavý skalní útvar. Pivní hrnec neboli Biertopf je Velký Kámen, přibližně pět metrů vysoký viklan, který tvoří migmatit s příměsí tmavé slídy. Na jeho straně přivrácené k údolí lze pozorovat zajímavé zvlněné vrstvy v jeho struktu

Pomník převaděčům

Kousek za obcí Františkov se nachází na pravé straně mostek přes Černý potok (název Teplá Vltava by se měl pravděpodobně užívat až od soutoku Černého a Vydřího potoka u obce Borová Lada). Pomník je velmi dobře přístupný a viditelný. U silnice je také ukazatel. V případě jízdy autem, je potřeba zaparkovat v obci Františkov.